Na terase Infocentra Vodního díla Gabčíkovo, s výhledem na klidnou hladinu Dunaje, se v těchto dnech setkali studenti, odborníci i veřejnost, aby si společně připomněli význam vody jako nenahraditelného přírodního zdroje. Atmosféra celého podujatia byla ve znamení odborných diskusí, vzdělávání i hlubšího zamyšlení nad tím, jakou roli voda sehrává v našem každodenním životě.
Světový den vody, vyhlášený Organizací spojených národů na 22. březen po konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992, každoročně upozorňuje na zásadní význam vody pro společnost, ekonomiku i fungování ekosystémů. Připomíná také její klíčovou roli při zvládání dopadů klimatických změn a zdůrazňuje potřebu odpovědného nakládání s vodními zdroji v průmyslu i zemědělství.
V Gabčíkově se při této příležitosti spojilo několik odborných institucí, mezi nimi Výzkumný ústav vodního hospodářství, Slovenský vodohospodářský podnik, Slovenská agentura životního prostředí a Krajská organizace cestovního ruchu Trnavského kraje. Pro návštěvníky připravily sérii interaktivních aktivit a prezentací, které přiblížily problematiku vody z pohledu technického, environmentálního i společenského.
Ústředním tématem letošního ročníku byla „Voda a rovnost pohlaví“. Diskuse se dotýkaly nejen globálních souvislostí, ale také individuální odpovědnosti. Návštevníci se zapojovali do debat o vlastní vodní stopě a o významu Dunaje jako jedné z nejdůležitějších evropských řek, která propojuje deset států a ovlivňuje životy milionů lidí.
Podujatie navštívil také generální ředitel Slovenské agentury životního prostředí Juraj Moravčík. Ve svém vystoupení upozornil na skutečnost, že přístup k pitné vodě není pro velkou část světové populace samozřejmostí. „Více než miliarda lidí stále nemá zajištěn dostatek kvalitní pitné vody. Právě tento den nám připomíná její skutečnou hodnotu,“ uvedl. Zároveň představil iniciativu „Kapka pro vodu“, která podporuje veřejnost v aktivitách zaměřených na ochranu vodních toků a jejich okolí.
Z pohledu environmentálního managementu, zejména v kontextu normy ISO 14001, představuje voda jeden z klíčových environmentálních faktorů, který je nutné systematicky řídit. Stavební i průmyslové činnosti mají přímý dopad na kvalitu a dostupnost vodních zdrojů, a proto je nezbytné identifikovat rizika spojená s jejich znečištěním, nadměrnou spotřebou či nevhodným hospodařením. ISO 14001 klade důraz na prevenci negativních dopadů, ochranu povrchových a podzemních vod a zavádění opatření, která vedou k udržitelnému využívání tohoto zdroje. Voda tak není vnímána pouze jako surovina, ale jako strategický prvek environmentální odpovědnosti organizací.
Organizace spojených národů každoročně volí téma, které reflektuje aktuální problémy spojené s vodou. Letošní zaměření na rovnost pohlaví a přístup k bezpečné vodě upozorňuje na nerovnoměrné dopady vodní krize. Nedostatek pitné vody totiž nejvíce postihuje ženy a dívky, které v mnoha regionech světa nesou odpovědnost za její zajištění, což omezuje jejich možnosti vzdělávání i pracovního uplatnění.
Diskuse během podujatia otevřely i širší otázky globálních nerovností a potřeby systémových řešení. Odborníci se shodují, že klíčem ke zlepšení situace je přístup založený na respektování lidských práv, rovnosti příležitostí a aktivním zapojení žen do rozhodovacích procesů v oblasti vodního hospodářství.
Setkání v Gabčíkově tak nepředstavovalo pouze připomínku významného dne, ale i prostor pro sdílení poznatků a posílení povědomí o odpovědném přístupu k vodě. Ukázalo, že voda není samozřejmostí, ale hodnotou, která vyžaduje systematickou ochranu, odborné řízení i společenskou odpovědnost.
Pitná voda a vodní zdroje V ČR: Fakta a statistiky
Rok 2025 přinesl zásadní změnu ve statistice vodovodů a kanalizací. V oblasti využívání vodních zdrojů byly historicky nejnižší nejen celkové odběry vody, ale i množství vypouštěných vod.
Počínaje rokem 2025 přistoupil ČSÚ ke zrušení statistického šetření VH8b-01 – Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích. Tímto krokem byla současně zrušena zpravodajská povinnost provozovatelů vodovodů a kanalizací vůči tomuto zjišťování. Zmíněný výkaz přinášel informace o vodovodech a kanalizacích v různých modifikacích již od 50. let minulého století.
V souvislosti se snahou o snižování administrativní zátěže respondentů a odstranění duplicit ve vykazování bylo statistické šetření nahrazeno administrativním zdrojem dat s označením Vybrané údaje z majetkové evidence (VÚME) a Vybrané údaje provozní evidence (VÚPE) vodovodů a kanalizací. Tyto evidence mají povinnost každoročně předávat vlastníci vodovodů a kanalizací Ministerstvu zemědělství.
Vzhledem k tomu, že statistické šetření VH8b-01 bylo postaveno na odlišné metodice, rozsahu zjišťovaných údajů, technologii zpracování i okruhu respondentů nejsou tyto údaje s administrativními daty navzájem plně srovnatelné. Proto byla časová řada dat vycházející z VH8b-01 rokem 2023 ukončena.
Půl miliardy kubíků pitné vody za rok
Na základě zpracování administrativních dat bylo v roce 2024 napojeno na vodovody pro veřejnou potřebu 95,1 % obyvatel, délka vodovodní sítě byla 83 867 km. Různým odběratelům bylo fakturováno přes 488 mil. m3pitné vody, z toho domácnostem přes 334 mil. m3. Každý obyvatel domácnosti napojený na vodovod tak spotřeboval něco přes 88 l vody denně. Na kanalizace bylo napojeno 90,3 % obyvatel, délka kanalizační sítě činila 55 419 km. V provozu bylo 3 416 čistíren odpadních vod o celkové kapacitě 4 692,6 tis. m3/den. V roce 2024 vyčistily 97,7 % odpadních vod vypouštěných do kanalizace.
Spotřeba vody domácnostmi v Česku v roce 2024 (l / osobu a den)
Zdroj: výpočet ČSÚ z dat MZe
Odběry snižuje zejména energetika
Přehled o využívání vodních zdrojů přináší statistické šetření Výkaz VH8a-01 o vodních tocích a dodávkách povrchové vody. Díky němu získává statistika údaje o objemech odebraných a vypouštěných vod, produkovaném a vypouštěném znečištění apod. Data dodávají jednotliví správci povodí, tj. státní podniky Povodí. Tyto údaje jsou, mimo jiné, dále využívány různými státními institucemi jako dílčí podklady pro sestavování tzv. Modré zprávy, která hodnotí stav vodního hospodářství v Česku, a Zprávy o stavu životního prostředí. Výstupy rovněž slouží k pravidelnému reportingu vodohospodářských dat do Eurostatu.
Přestože meziročně došlo v roce 2024 ke zvýšení odebíraného množství podzemních vod na 365 mil. m3 (tj. nárůst o 2,1 %) oproti 357 mil. m3 v roce 2023, v případě povrchových vod se naopak odběry výrazně snížily na 889 mil. m3 (tj. pokles o 8,1 %) a staly se tak historicky nejnižšími.
Odběry povrchových a podzemních vod podle odvětví
Zdroj: výpočet ČSÚ z dat MZe
Celkově bylo odebráno 1 254 mil. m3 vody. To znamená, že odběry meziročně poklesly o 5,3 %. Za tímto poklesem stojí především dlouhodobé snižování odběrů v energetice, kde došlo k meziročnímu poklesu odběrů povrchových vod o 15,9 % (o 71,5 mil. m3). Je to způsobeno jednak významným poklesem potřeby vody některých elektráren, jednak jako důsledek změny technologie chlazení z průtočného na cirkulační.
Nejvíc odpadních vod pochází z kanalizací
V roce 2024 bylo do vodních toků vypuštěno celkem 1 464,4 mil. m3 odpadních a důlních vod, což představuje meziroční snížení o přibližně 0,5 %. I v tomto případě, podobně jako u odběrů povrchových vod, se jedná o historicky nejnižší množství vypouštěných vod. Z dlouhodobého pohledu pokles vypouštěných vod částečně zrcadlí poklesy odběrů v energetice, částečně je způsoben zpřesněním systému vykazování vypouštění.
Vypouštění odpadních a důlních vod do toků podle odvětví (mil. m3)
Zdroj: Eurostat
Z grafu vyplývá, že největší objemy odpadních vod mají původ v kanalizacích, za nimiž následuje energetický sektor. Podíl těchto dvou sektorů na celkovém vypouštění je přes 81 %, u celkových odběrů je to téměř 79 %. Kolísání objemů vypouštěných kanalizacemi bývá do značné míry ovlivněno hydrologickými poměry v daném roce, neboť kanalizace odvádějí i srážkové a balastní vody (průsaky, které se do kanalizace dostávají v důsledku netěsností z okolního prostředí, nebo vody z drenáží, drobných vodotečí, přepadů, popř. nelegálního napojení odtoku srážkových vod apod.).