Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) představí v předvečer Dne Evropy výsledky Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). Tato zjištění poskytují aktuální přehled o tom, jak evropská pracoviště v současné době řídí bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Politická zpráva představuje hlavní zjištění průzkumu a osvětluje hlavní faktory uváděné pracovišti, vznikající rizika i některé znepokojivé trendy.Bezpečnost a ochrana zdraví při práci i v této těžké době nadále zůstává velmi důležitá a čím větší pozornost jí podniky věnují, tím lépe se z účinků pandemie dokáží zotavit.
Nicolas Schmit, komisař EU pro pracovní místa a sociální práva, v souvislosti s průzkumem uvedl: „Ochrana a podpora BOZP pracovníků v podnicích a obecně v celé společnosti se stala v posledních měsících ještě důležitější. Není pochyb o tom, že problémy, na které poukazuje tato studie, krize způsobená onemocněním COVID-19 ještě prohloubila. Vzhledem k prudkému nárůstu práce z domova musíme zdvojnásobit své úsilí o řešení problémů souvisejících s duševním zdravím pracovníků a dalších výzev, které s sebou nese digitalizace. Připravovaný strategický rámec v oblasti BOZP je příležitostí k řešení těchto otázek.“
Dr Christa Sedlatscheková, výkonná ředitelka agentury EU-OSHA, upozornila, že „během současné krize způsobené koronavirem čelí všechny podniky vážným hospodářským hrozbám, a to bez ohledu na jejich velikost. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci však i v této těžké době nadále zůstává velmi důležitá a čím větší pozornost jí podniky věnují, tím lépe se z účinků pandemie dokáží zotavit. Cenným zdrojem je průzkum ESENER, který mohou tvůrci politik a pracoviště využít k tomu, aby zajistili účinnou prevenci založenou na poznatcích.“
Ze zjištění vyplývá, že nejčastěji uváděnými problémy evropských pracovišť jsou muskuloskeletální poruchy a psychosociální rizika. Třemi nejčastěji hlášenými riziky jsou opakující se pohyby rukou nebo paží (které uvádí 65 % pracovišť v EU27_2020), dlouhodobé sezení (61 %), což je nová položka v průzkumu, a nutnost jednat s problémovými zákazníky, pacienty, žáky atd. (59 %).
Průzkum se rovněž zabývá tím, jak společnosti tato rizika řeší, a odhaluje některé znepokojivé trendy. Například navzdory vysokému podílu pracovišť, která uvádějí rizika muskuloskeletálních poruch, došlo od roku 2014 k mírnému poklesu počtu pracovišť, která přijímají opatření k jejich prevenci. Kromě toho pouze 29 % společností uvádí, že by v rámci řízení psychosociálních rizik přijalo v případě nadměrně dlouhé pracovní doby zaměstnanců opatření k zamezení tohoto jevu.
Některé společnosti uvádějí, že nemají vůbec žádné rizikové faktory. To platí zejména pro malé podniky: čím menší podnik je, tím je pravděpodobnější, že neuvádí žádné rizikové faktory, zejména psychosociální rizikové faktory, což poukazuje na nedostatečné povědomí o tomto druhu rizika. Zdá se, že hlavní překážkou pro řešení těchto rizik je neochota mluvit o nich otevřeně.
Průzkum ESENER 2019 jasně ukazuje další problematické otázky v oblasti BOZP. Více než třetina pracovišť v EU uvádí, že nemá žádnou formu zastoupení zaměstnanců, a více než třetina uvádí jako překážku pro řízení BOZP nedostatek času či zaměstnanců. Mezi lety 2014 a 2019 se podíl pracovišť, která uvádějí inspekci ze strany inspektorátu práce v předchozích třech letech, snížil v téměř všech zemích.
Do průzkumu ESENER 2019 byl poprvé zahrnut vznikající problém digitalizace a jeho vliv na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Podle jeho zjištění například pouze 24 % pracovišť využívajících digitální technologie uvádělo, že proběhla diskuse o možném dopadu těchto technologií na bezpečnost a zdraví pracovníků. Mezi možnými vlivy, o kterých se diskutovalo, se na prvním místě objevuje potřeba dalšího vzdělávání k udržení odpovídající úrovně dovedností (77 % pracovišť v EU27_2020), následuje dlouhé sezení (65 %) a větší flexibilita pro zaměstnance, pokud jde o místo výkonu práce a pracovní dobu.
Cílem projektů agentury EU-OSHA týkajících se digitalizace je ujistit se, že tvůrci politik i pracoviště mají informace, které potřebují, aby využili přínosy technologického vývoje a zároveň chránili zaměstnance. Digitalizací se rovněž bude zabývat kampaň agentury EU-OSHA Zdravé pracoviště pro rok 2023, protože agentura v zájmu zvýšení povědomí o možnostech i rizicích souvisejících s digitalizací spojí síly se svými partnery.